Péče o baterie

Akumulátory a paměťový efekt

Kolik z nás o něm dosud neslyšelo? „Paměťový efekt mi zničil už tři akumulátory, musel jsem si koupit nové!“ „Vždy musíš nejdřív baterie úplně vybít, jinak ti je paměťový efekt zničí!“ atd.

Nejrozšířenější představa o znehodnocení akumutátorů je tato: denní používání nabíjecí baterie po stále stejnou dobu v ní vytvoří jakousi kapacitní bariéru. Do baterie se víc nevejde a můžete ji zahodit. Paměťový efekt se u nabíjecí baterie může vyskytnout, ale pouze za zcela určitých podmínek, se kterými se většina lidí prakticky nikdy nesetká. Neprojevuje se tak, jak si většina lidí myslí. Paměťový efekt není stav kdy baterie „odejde“ už po krátké době vybíjení. To, co se skutečně stane, je, že potenciál článku klesne o několik desetin voltu pod normální hodnotu a drží se tam po celý zbytek vybíjení baterie. Celková kapacita nabíjecí baterie (ampérhodiny) není výrazně změněna.

Rozdíly a použití jednotlivých typů primárních baterií

Alkalické baterie obsahují suroviny s vyšší elektrickou vodivostí (saze), dále podstatně vyšší podíl elektrolytického burelu. Baterie tedy díky použití zinkového prachu jako záporné elektrody mají větší reakční plochu. Tím je dáno, že alkalické baterie mají vyšší kapacitu a i jejich zatěžovací proudy jsou vyšší než u baterií klasických.

Použití dle typu baterie:

• Baterie zinkochloridové - svítilny, čelovky, rozhlasové přijímače, hračky s nižšími nároky na odběr.
• Baterie alkalické - hračky, které používají pro pohon motory, walkmany, discmany, svítilny používající halogenové žárovky, blesky a aplikace vyžadující nárazově vyšší proudy.

Rozdíl mezi akumulátorem a primární baterií

Primární baterie - zinkochloridová nebo alkalická (dále jen baterie) v průběhu vybíjení chemickou reakcí spotřebovává mezi kladnou a zápornou elektrodou materiály těchto elektrod (obvykle zinek a uhlík). Proto jsou baterie po sestavení schopné okamžitě dodávat energii až do vyčerpání chemických surovin.

Akumulátory nejsou schopny po sestavení, tak jako baterie, okamžitě dodávat energii. Jsou ale schopny chemickou přeměnou aktivních materiálů v elektrodách vázat (akumulovat) energii při nabíjení a tuto energii postupně dle potřeby opět vydávat. Při tomto výdeji energie dochází v akumulátoru opět k přeměně aktivního materiálu na původní složení.

Protože primární zdroje energie (galvanické články) zcela nevyhovují a jsou relativně značnou zátěží pro životní prostředí, došlo k velkému rozvoji sekundárních přenosných zdrojů energie - různých typů hermeticky uzavřených akumulátorů.